Alimentární infekce

Je tu první díl ze seriálu o alimentárních onemocněních, úvodní článek si můžete přečíst zde (Alimentární onemocnění). Alimentární infekce se nazývají jako tzv. lidské nemoci, jimiž se nakazíme nedostatečnou osobní hygienou (znečištěné ruce) nebo kontaminovanou potravinou či vodou. K těmto infekcím patří průjmová onemocnění způsobená jak bakteriemi, tak viry. V této problematice je důležitý pojem inkubační doba, což je interval mezi proniknutím infekčního zárodku do lidského organismu a rozvojem příznaků. Čím delší inkubační doba je, tím více umožňuje šíření nemoci.

Původcem bakteriálního průjmového onemocnění může být jakákoli bakterie, tedy i ta, která je součástí běžné střevní flóry člověka. Nejčastěji se to týká Escherichie coli, která žije v tlustém střevě teplokrevných živočichů v symbióze. Problémem není tato bakterie, ale její patogenní (vyvolávající onemocnění) kmeny. Dle SZU jsou tyto kmeny rozdělovány do několika skupin:

EHEC – entero-hemoragická E. Coli vyvolává krvavé průjmy, někdy způsobuje také poškození ledvin. Inkubační doba se pohybuje mezi 3-8 dny. V ČR není vážné nebezpečí nakažením tímto kmenem.

ETEC – entero-toxigenní E. Coli je riziková pro turisty cestující do tropů a subtropů. Je také nazývána „průjmem cestovatelů“ a svými příznaky, kterými jsou horečka, vodnaté průjmy a zvracení připomíná choleru. Inkubační doba se pohybuje mezi 10-18 hodinami.

EIEC – entero-invazivní E. Coli způsobuje průjem s příměsí hlenu a krve a těmito příznaky se podobá shigelózám (konkrétněji bacilární dyzenterii, což je nakažlivé onemocnění, kdy je zdrojem nemocný člověk). Inkubační doba se pohybuje mezi 10-18 hodinami.

EPEC – entero-patogenní E. Coli vyvolává vodnaté průjmy, zvracení a horečku a to především u novorozenců, kojenců a malých dětí. Můžeme se s ní setkat také v nemocnicích. Inkubační doba je zhruba 9 hodin.

EAEC – entero-agregativní E. coli vyvolává dlouhodobé průjmy (až 14 dní) zejména u dětí.

STEC – shiga-toxin produkující E. Coli vyvolává krvavé průjmy, které končí sepsí. Jedná se o nejzávažnější skupinu. Zdrojem nakažení je např. nedostatečně tepelně ošetřené maso (hovězí) nebo syrová zelenina. V Evropě bylo zaznamenáno několik epidemií tohoto onemocnění. Jedna z nejzávažnějších propukla v roce 2011 v Německu a okolních státech, kde onemocnělo více než 4 000 lidí, z nichž 48 zemřelo. Původce infekce byl po mnoha týdnech intenzivního pátrání nalezen v naklíčených semenech pískavice dovezené z Egypta. Článek o této epidemii naleznete zde.

S těmito infekcemi se setkáváme spíše v letních měsících. Nakažlivost E. coli je možná od prvních příznaků až po jejich vymizení. Bakterie je vylučována i několik týdnů od ukončení onemocnění.

Další infekcí z potravin je Hepatitida A. Jde o virové onemocnění, které se projevuje nechutenstvím, zvracením, únavou, bolestí kloubů a svalů, později tmavou močí a žlutým bělmem. Inkubační doba je zhruba 25 dní a průběh nemoci je odhadován mezi 2-4 týdny. Nejčastěji se nakazíme znečištěnýma rukama a kontaminovanou potravinou. Viry způsobující hepatitidu A jsou dobře ničeny UV zářením, varem (cca 5 min) a dezinfekčními prostředky. V ČR je promořenost tímto typem žloutenky nízká. Někdy se nalézá v mušlích a mořských plodech.

Shigelózy vyvolává bakterie rodu Shigella. Jedná se o nejnakažlivější střevní infekci, která je přenášena především špinavýma rukama. V ČR je nejpravděpodobnějším původcem shigelóz infikující potraviny Shigella sonnei. Příznakem onemocnění je bolestivé nutkání na stolici, která může obsahovat příměs krve. U nemocného hrozí dehydratace. Inkubační doba se pohybuje mezi 1-3 dny. Bakterie je vylučována i několik týdnů od ukončení nemoci.

Zdroj:

Vokurka, M., Hugo, J. a kol. Velký lékařský slovník. Praha, Maxdorf, 2009, 1160 s. ISBN: 978-80-7345-202-5