Mléko. Pít či nepít?

V poslední době se čím dál častěji setkáváme s tím, že mladí lidé nepijí mléko. Jejich důvody jsou různé. Například typický pach a chuť mléka jim mohou připadat nepříjemné. Někdy jde ovšem o lidi vyznávající alternativní styl života – vegany a stále více také vegetariány. Je na každém jedinci, aby si vybral životní styl, jaký se mu líbí nebo kterému věří. Na druhou stranu je však nutné být opatrný v některých tvrzeních, která mnohdy působí až „zavádějícím“ dojmem.

Proč tedy pít mléko? Za prvé obsahuje velmi dobře stravitelné bílkoviny. Za druhé již 200 ml mléka obsahuje doporučenou denní dávku vápníku. Například košťálová zelenina (květák, brokolice, kapusta aj.) obsahuje také vysoký obsah vápníku, ovšem vápník obsažený v této zelenině je hůře stravitelný, než z mléka a mléčných výrobků (k dosažení doporučené denní dávky by bylo zapotřebí zkonzumovat 0,5 kg květáku nebo 2 hlávky brokolice). V neposlední řadě mají mléko a mléčné výrobky blahodárný vliv na zažívací trakt, protože obsahují pro tělo důležitou a přátelskou mikroflóru. Imunitní systém člověka je mj. závislý na správné funkci zažívacího traktu (tlustého střeva). Pokud tedy člověk v době chřipek a nachlazení chce být více imunní, měl by dbát na pravidelnou konzumaci mléka a mléčných výrobků s obsahem žádoucích mikroorganizmů podporujících správnou funkci imunitního systému.

Důvodů, proč se vyhnout mléku se v poslední době objevila celá řada. Nejžhavějším tématem je, že člověk je jediný savec, který v dospělosti pije mléko. O tom se nikdo nebude přít. V jednom nejmenovaném časopise byl otištěn článek popisující zrod tzv. „mléčných lidí“. V něm se píše, že v dobách dávno minulých naši předci pili mléko pouze do věku 5 let. Po jeho dovršení došlo k „vypnutí“ genu, který umožňoval trávení mléka, resp. jeho složky – laktózy (disacharid složený z glukózy a galaktózy, tzv. mléčný cukr). Nyní ovšem žijeme v 21. století. Postupnou evolucí se u člověka rozvinula schopnost trávit mléko i v dospělém věku, čímž získal člověk další zdroj potravy, díky které dokázal přežít dlouhé evropské zimy.

Existuje výjimka, kterou je potřeba zmínit. I přes schopnost člověka trávit mléko v dospělém věku se v populaci vyskytují lidé, kterým enzym – laktáza, schopný trávit mléčný cukr, chybí. Tato neschopnost trávit mléčný cukr je nazývána intolerance vůči laktóze. V ČR touto poruchou trpí zhruba 15 % populace. Intolerance vůči laktóze může být vrozená nebo získaná. O získané intoleranci mluvíme v případě, kdy mléko není nebo nebylo pravidelně konzumováno a enzym laktáza tak přestal být organizmem produkován. Někdy se také tato schopnost vytrácí s přibývajícím věkem. Lidé, kteří trpí intolerancí vůči laktóze, sice nemohou konzumovat mléko, mohou však konzumovat kysané mléčné výrobky, které laktózu neobsahují.

-rk-